Time out
Už nezbývá ti čas,
moc dlouho jsi čekal,
v dáli teď vidíš jas,
pravdy ses vždycky lekal...
Ručička hodin,
běžela vpřed,
do tolika rodin,
jsi přinesl jed,
jen mrhal jsi časem,
za tím není nic víc,
tak jdi za tím jasem,
a už nedělej nic...
Já někdy se potichu ptám,
proč jses narodil,
když byl jsi vždy sám,
ten kdo se k tobě přiblížil špatně pochodil.
Ten kdo ti chtěl vyjít vztříc,
tomu jsi zkrátil čas,
já chtěla ti vždy něco říct,
aby jsi slyšel můj hlas.
Ale to co zažiješ pak,
nikdy nám nepovíš,
víš to je tak,
že smrt si sám zhotovíš,
Zabil jsi už tak moc lidí,
že už nevíš koho dál,
tak ať to svět všechno vidí,
pro tebe vítr doteď vál.
Teď schytáš vlastní zbraň,
šťestí obrátí se zády,
svůj život pořád chraň,
i když víš, že zemřeš tady...












Krásná báseň! :) Jak se tak koukám, celý tvůj blog je super, určitě se budu vracet častěji. :D