Řekla jsem si, že jsem vám sem už dlouho nedala žádnou básničku, tak tady máte jednu kterou jsem dnes splácala. Doufám že si ji užijete...
Chyba
Já vím, že se vrhám do pasti,
zrovna v téhle smutné části,
ale musím ti říct,
že udělal jsem chybu.
Já musím ti říct, že chci to vrátit zpět,
chci být teď v době, kdy nám ještě bylo pět...
Když nám bylo pět,
běhali jsme po louce,
z jiného úhlu viděli jsme svět,
ale teď...
teď láskou jsem zarmoucen...
Život se mění, život je změna,
jako v moři, se někdy rozšumí pěna.
Až na to, že mé srdce šumí láskou,
bolí to, i když přelepíš ho páskou.
Chci ti říct že chci to vrátit zpět,
ty léta, kdy nám ještě bylo pět.
Miloval jsem tě, milovalas mě ty,
miloval jsem tvé sametové rty...
Ale teď, teď už je vše jiné,
mé srdce prázdnoutou hyne.
Chci ti říct že udělal jsem chybu,
vím, že nenávidíš porušení slibu...












Zrada vždy bolí, hlavně v lásce. Člověk je pak prázdný jako pustina, jako tělo bez duše. Vrátit vše do starých kolejí potom jde velice těžko.
Krásná, ikdyž smutná báseň. :)